Majoránka zahradní pochází ze Středomoří, kde podnes najdete vytrvalé porosty majoránky volně v přírodě. V 16. století se rozšířila také ve střední Evropě jako léčivka, koření i jako rostlina odstraňující pach v kabelkách a taškách. Práškem se leštil nábytek. Kvete od července do srpna.
Roste na výsluní, na kopcích, v hájích a houštinách v Evropě; nať má silnou, příjemnou vůni a chuť přihořklou, pročež potřebuje se v lékařství. Také v kuchyni potřebuje se.
Nať rostliny té potřebuje se jako lék v mnohých nemocích; hučení v uších přestane, pustí-li se pára z natě do ucha. Proti souchotím, kašli, červům vaří se nať s fíky, medem a vínem, a pije se ráno a večer. Proti bolení hlavy přikládají se ohřáté pytlíčky marjankou naplněné. Tímže spůsobem na život se přikládá a mírní bolesti; odvar též co kloktadlo slouží; rovněž na stolici a na moč žene. Dává se též do piva, aby nekysalo. — Včelám poskytují kvítky výbornou pastvu.